Ty v∗∗e, to byla jízda

Už dělám terapie dlouho a každé sezení je jiné, ale už před časem jsem si začala všímat toho, že pocity klientů po skončení by se daly rozdělit do tří skupin. Nerada škatulkuju, ovšem nešlo si nevšimnout.

1) Ty v∗∗e, to byla jízda

To mne pokaždé rozesměje, protože si vzpomenu sama na sebe a své začátky. Člověk je překvapený, z počátku si ani není jistý, co si o tom všem má myslet. Při terapii vnímal, viděl, cítil věci, které v životě zatím možná i neznal. Možná přišla nějaká dramata, vina, křivda, obavy, ponížení, strach, slzyčky, dojetí, pak pocit míru, svobody, klidu, pochopení, u někoho i všeobjímající lásky. U každého je to jiné, vždyť škála lidských emocí je nepřeberná.

Do toho se začne plantat rozum s otázkou jestli je to všechno opravdu pravda. Většinou odpovídám, že je to jedno. Ať si rozum myslí, co chce. Ať si třeba věří, že to všechno byla jen přebujelá fantazie. Důležitý je výsledek. Pokud vám přišly spojitosti, pokud jste zažili “AHA-efekt”, pokud jste něco pochopili, pak je to fakt jedno. Důležité je, jak budete zacházet dál se svým životem a s tím, co jste pochopili.

 

2) A je možné, že jsem to všechno už věděl?

Jasně. To je druhá možnost, ke které můžete dojít. Stává se to u klientů, kteří tuší. Na sezení přišli s tím, že si chtějí něco potvrdit. Něco, co už sice tak nějak skoro vědí, ale potřebují ještě něco. Jejich vjemy vůbec nemusí být o cokoli ochuzeny. Nemusí sice být tak dramatické, neprožívají všechny vjemy příliš bouřlivě. Doví se potřebné informace. A teď mají jasno. Nebo je jim aspoň jasněji.

Možná si nebyli jisti se svými poznatky a díky terapii, nejčastěji po setkání s průvodcem nebo procházením minulých životů, jim došly spojitosti potřebné ke konečnému pochopení daného problému. I rozum vše pak přijímá snáz a nesnaží se vymýšlet další možné scénáře. Pokud tedy patříte do této skupiny, pak i na vás a jen na vás záleží, jak vše půjde dál.

 

 

3) Ty v∗∗e, to byla jízda. A je možné, že jsem to všechno už věděl?

Třetí skupina klientů je takové spojení předchozích dvou. Něco z toho a něco z toho. Něco tušili, ale vjemy k nim přicházely poměrně dramaticky. Byly slzyčky, bylo uvolnění, byla dramata, bylo pochopení, bylo známé poznání a bylo potvrzení předchozího tušení. Vše přicházelo postupně a zřetelně. Momentálně bych se zařadila do této skupiny i já.

 

Ani jedna ze skupin klientů není pro mne milejší než jiná. Všechny s radostí vítám. Každý jsme jiný a jinak cítíme, vnímáme. Důležité je, co přijde pak. Změní se náš život? Změní se náš postoj k sobě samým? Porozumíme pak svým vlastním činům? A jak se budeme chovat k jiným? Co naše děti, rodiče, partneři, přátelé, známí, … budeme se na ně dívat stejnýma očima? Si pište že ne!

 

S láskou, Vaše Peral

Foto: Peral